Na Česko-ruském fóru zazněla kritika ruských médií za překrucování dějinných událostí

Na prvním Česko-ruském fóru, které se ve čtvrtek v Praze konalo z iniciativy prezidentů Miloše Zemana a Vladimira Putina, zazněl požadavek českých historiků na otevření speciálních ruských archivů a kritika ruských médií za překrucování dějinných událostí. Účast na fóru odvolal ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů Zdeněk Hazdra, zastoupil ho historik Adam Hradilek. Ačkoliv pořadatelé fórum označují za nepolitické, podpořili jej prezidenti obou zemí.

Mohlo by vás zajímat

Experti z obou zemí si ve čtvrtek vyměnili pohledy na některé otázky česko-ruských dějin a hovořili také o spolupráci v oblasti vzdělání. Samotná konference nebyla pro novináře přístupná. Čeští vědci požádali o přístup do speciálních ruských archivů, podle ředitele Ústavu mezinárodních vztahů Ondřeje Ditrycha šlo o velmi jasné požadavky. Ačkoli ruská strana na fóru argumentovala, že 98 procent ruských archivů je odtajněných, otevřených a přístupných badatelům, problém podle českých historiků přetrvává. Zmíněných 98 procent se týká pouze sítě ruských státních archivů. "Tam ovšem nespadají speciální archivy typu zahraniční politiky, ministerstva obrany atd," řekl ředitel Historického ústavu Akademie věd ČR Jan Němeček, který byl jedním z účastníků.

"Nás zajímají hlavně speciální archivy. O archivu KGB raději nebudu mluvit, ale archiv zahraniční politiky, archiv ministerstva obrany či další specializované archivy obsahují spoustu fondů, které nejsou přístupné, jsou uzavřeny. Zajímá nás archiv prezidenta Ruské federace, který není vůbec přístupný. O tom vlastně jednal prezident (Miloš) Zeman s prezidentem (Vladimirem) Putinem v Moskvě," objasnil.

Historici ÚSTR ve čtvrtek na fóru kritizovali překrucování dějinných událostí ruskými státními médii a tlaky vyvíjené na jejich partnery v Rusku. "Jsme v šoku, jakým způsobem ruská státní média překrucují dějinné události týkající se našich dějin - jako byl například dokument z roku 2015 televize Rossija-1 'Varšavská smlouva. Odtajněné stránky', v němž se invaze do Československa v roce 1968 vykládá v rozporu s fakty jako bratrská pomoc," uvedl Hradilek na fóru, příspěvek ÚSTR zveřejnil na webu.

 Zdroj: YouTube / Solim Miquais

Rektor Moskevského státního ústavu mezinárodních vztahů Anatolij Torkunov řekl, že v médiích se mohou vyskytnout odlišné názory, "rozumné i méně rozumné". "Nevěnujte jim pozornost," apeloval. Na dotaz, že se v ruských státních médiích k srpnu 1968 nadále objevují příspěvky připomínající sovětskou propagandu o internacionální pomoci, a to navzdory stanoviskům ruských prezidentů Borise Jelcina a Vladimira Putina, Torkunov řekl, že oficiální ruské stanovisko k srpnu 1968 již bylo vyjádřeno v roce 1993 a nadále platí.

V srpnu 1993 prohlásil tehdejší ruský prezident Boris Jelcin, že Rusko se za intervenci omlouvat nemůže, protože šlo o akci Sovětského svazu, jehož bylo Rusko nedobrovolnou součástí. Jelcin nicméně při své pražské návštěvě v srpnu 1993 v doprovodu českého prezidenta Václava Havla položil na Klárově kytice k pamětní desce Marie Charouskové, jedné z 80 obětí prvních týdnů okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy. Na počátku března 2006 při návštěvě Prahy ruský prezident Vladimir Putin uznal morální odpovědnost Ruska za vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968.

Zdroj: YouTube / shota malashkhia

Ředitel ÚSTR Hazdra, který se měl původně fóra účastnit, svou účast odvolal. Negativně se k tomu stavěla část zaměstnanců ústavu, vadil jim politický kontext fóra. "Chceme zpřístupnit ruské archivy, ne legitimizovat ruskou politiku," uvedl v reakci na to ústav. Proti ustavení fóra se už loni postavili bývalí čeští diplomaté, zástupci nevládního sektoru a odborníci na východní Evropu.

Česko-ruské vztahy byly ve čtvrtek také tématem diskuse v Knihovně Václava Havla. Účastnili se jí poslední tři žijící demonstranti, kteří proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 protestovali na moskevském Rudém náměstí. Invaze podle nich otevřela oči sovětským disidentům a ukázala jim, že nemá smysl vyjednávat s komunistickým režimem. Vzpomínali také na demonstraci i následný zásah sovětské policie, která je uvěznila. Pavel Litvinov, Taťjana Bajevová a Viktor Fajnberg v pátek převezmou cenu ministerstva zahraničí Gratias agit udělovanou za propagaci dobrého jména Česka.

 

 

Zdroj: ČTK

Na Česko-ruském fóru zazněla kritika ruských médií za překrucování dějinných událostí Foto: Zdroj: YouTube / Solim Miquais

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.