Macron se stal novým francouzským prezidentem

Francouzské prezidentské volby vyhrál centrista Emmanuel Macron. Podle povolebních odhadů získal přibližně 65 procent hlasů. Porazil kandidátku krajní pravice Marine Le Penovou, která už porážku v prezidentských volbách uznala a gratulovala svému soupeři k vítězství. Devětatřicetiletý někdejší ministr hospodářství se tak stane nejmladším prezidentem v novodobé francouzské historii.

„Dnes večer se otevírá nová kapitola naší dlouhé historie. Chtěl bych, abychom v ní znovu našli naději a důvěru,“ prohlásil Macron. „Vím o roztržkách v našem národě, které vedly některé k radikální volbě. Vím o hněvu, pochybnostech, úzkostech, které někteří vyjádřili. Je mou povinností vás vyslechnout a bojovat proti všem formám nerovnosti, zajistit vaši bezpečnost a zaručit jednotu národa,“ dodal budoucí prezident, který se v kampani postavil sílícím protiimigračním náladám a hlásal užší evropskou integraci.

Hlas mu podle průzkumů řady agentur daly téměř dvě třetiny voličů a jeho příznivci u muzea Louvre večer začali s bujarými oslavami. Spokojenost však dávali najevo i voliči Le Penové, pro kterou je zisk přibližně třetiny hlasů v prezidentském finále historickým úspěchem.

„Francouzi si vybrali nového prezidenta republiky a volili kontinuitu. Blahopřeji mu ke zvolení, a protože mám na srdci vyšší zájmy země, přeji mu úspěch,“ řekla Le Penová za nadšeného potlesku svých příznivců, kterým slíbila novou podobu politické strany Národní fronta (FN).

Řada francouzských voličů kvůli nespokojenosti s účastí dvou kandidátů stojících mimo rámec tradičních politických stran k dnešním volbám vůbec nepřišla a odhadovaná účast pod 75 procent je nejnižší za několik desetiletí. Rekordní počet Francouzů pak demonstroval svou nevoli nad kandidáty přímo u uren, když dovnitř vhodili podle odhadů celkem 4,2 milionu neplatných hlasů, což je téměř devět procent zapsaných voličů.

Svému nástupci už mezi prvními blahopřál současný prezident François Hollande, který jej podpořil i během kampaně a osobně by se měli sejít už v pondělí. Podle médií zbývá Hollandeovi pro předání funkce už pouhý týden, neboť jeho mandát vyprší 14. května.

Macronovi blahopřáli rovněž další francouzští politici a gratulace přišly z celého světa, mimo jiné od německé kancléřky Angely Merkelové, britské premiérky Theresy Mayové či amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Kdo je Emmanuel Macron:

Do popředí se Macron dostal teprve jako ministr hospodářství ve vládě Françoise Hollandea. Na svou funkci ale rezignoval, aby mohl rozjet svou vlastní kandidaturu na prezidenta země. Média ho označují jako politického nováčka. Teprve před rokem založil své hnutí Vpřed! (En Marche!), odkud zahájil své vítězné tažení.

Zpočátku mu nikdo moc šancí nedával, ale okolnosti mu přály. Francouzi byli hodně nespokojení s exekutivou dosluhujícího prezidenta Hollandea, k níž Macron sice dva roky patřil, ale z níž dostatečně dlouho před volbami utekl, když s reformními plány narážel na nevoli jiných členů vlády. Za svého působení ve vládě se proslavil hlavně ochranářským zákonem, namířeným proti levnější pracovní síle ze střední a východní Evropy.

Před svým vstupem do politiky pracovat jako investiční bankéř v soukromém bankovním domě Banque Rothschild & Cie. „Pracoval pro Rothschilda, dostal se k exkluzivní zakázce a pak teprve šel do politiky. Můžeme tedy věřit, že nejde do politiky proto, aby zbohatl, protože bohatý je dnes už dost. Někdy ale je obviňován z toho, že takové zakázky, jakou dostal od Rothschilda, se nedávají za „děkuji pěkně“, ale že se pak očekává, že se náležitě zavděčí,“ uvedl k tomu Jan Eichler z Ústavu mezinárodních vztahů.

Co od něj lze nyní čekat:

Jeho vítězství si přály velké zavedené francouzské strany i Evropská unie, protože pod ním bude pravděpodobně pokračovat orientace na spolupráci s Německem a dalšími čelními státy EU. 

„Emmanuel Macron by pokládal větší důraz na dvourychlostní Evropu. Na to, aby se dále prohlubovala a rozšiřovala spolupráce mezi nejvyspělejšími zeměmi eurozóny. Chce navrhnout vytvoření funkce jakéhosi superministra financí eurozóny, který by rozhodoval o tom, jak se bude společně investovat, jaké budou konkrétní kroky v ekonomické, sociální i měnové politice,“ řekl Eichler s tím, že pro Českou republiku by to znamenalo, že by zůstala stranou.

 

 

Zdroj: ČTK, Zet

Macron se stal novým francouzským prezidentem Foto: ČTK/DPA/Michael Kappeler

reklama

Další články

  1. Sobotka si demisi rozmyslel. Odvolá Babiše

    Společnost ·

    Premiér Bohuslav Sobotka dnes odešle prezidentovi Miloši Zemanovi návrh na odvolání ministra financí Andreje Babiše z vlády. Uvedl to dnes na tiskové konferenci zárove…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.