Kdy budou stroje umět myslet? Otázka na kterou vědci nemají odpověď

V roce 1950, na samém začátku informačního věku, si položil Alan Turing, jeden ze zakladatelů informatiky, ve svém článku velmi jednoduchou otázku - Mohou stroje myslet? Ta je zásadní dodnes. Ve Studiu Zet o tématu hovořil Pavel Krbec, odborník na nová média a autor článku o inteligenci strojů pro magazínu 067.

O tom, jak k této otázce přistupují vědci po více než šedesáti letech po jejím vyslovení, mluvil ve Studiu Zet Pavel Krbec, autora článku magazínu 067 o možnostech myšlení strojů. 

Pane Krbče, když se Turing zeptal, jestli mohou stroje myslet, neměl tím na mysli jen tak obyčejný stroj, ale asi spíš computer, je to tak?

Je to tak. Alan Turing, když si tu otázku položil, tak jako správný matematik potřeboval přesně nadefinovat, na co se ptá. Takže Turing nadefinoval slovo počítač a od té doby používáme v informatice něco, čemu říkáme Turingův stroj. To je něco, co je ekvivalentní všem počítačům tak, jak je známe dnes. 

Jak se tedy tento informatik dostal k myšlence toho čemu říkáme dnes Turingův test...

Dostal se k němu právě touto otázkou. Protože když se zeptal, jestli mohou stoje myslet, tak si dokázal nadefinovat svůj stroj, ale měl velké potíže si říct, co to znamená myslet. A proto se rozhodl tu otázku zjednodušit nebo převést na jinou otázku a převedl ji na to, jestli stroje někdy dosáhnou takové výkonnosti a kvality, že my lidé je nepoznáme od lidí. Znamená to - dokáže nás stroj v konverzaci ošálit tak, že budeme myslet, že mluvíme s člověkem? 

Turing ve svém článku z roku 1950 předpověděl, že kolem roku 2000 budou v imitační hře stroje nerozlišitelné od lidí. On to ale definoval trochu přesněji. Naplnila se tedy jeho prognóza?

Turing stanovil tomu testu přesnější pravidla a řekl, že v pětiminutové konverzaci by vás stroj měl přesvědčit, že je člověk. A pokud vás ošálí stroj ve více než třiceti procentech případů, pak to znamená, že test Turingův test vyšel. 

Turing také věřil tomu, že přijde doba, kdy stroje budou s lidmi soupeřit v ryze intelektuálních zálibách, které vyžadují učení a myšlení  - např šachy. Tato představa je ale dnes už poněkud překonaná...

Stroje se opravdu pohnuly. Už je to více let, co IBM sestrojilo počítač, který se jmenoval Deep Blue, porazil šachového velmistra Garriho Kasparova, který byl mistrem světa. Ukázalo sem že šachy jsou naprogramovat relativně jednoduše bez toho, abychom museli simulovat, jak funguje lidský mozek.

Hra šachů je pro počítače víceméně jen něčím, kdy musejí prohledávat nějaké pozice, ohodnocovat je skóre a vybírat ty nejlepší. Dnes je to tak, že počítače běžně velmistry porážejí a už ani nepřemýšlíme o tom, že by mistr světa dokázal stroj porazit. 

Proč je tedy tak těžké akceptovat, že stroje myslí, nebo že v blízké budoucnosti budou schopny myslet?

Alan Turing si tu samou otázku, na kterou jste se mě teď zeptala, také položil a zahrál si na ďáblova advokáta. Vždy vznesl námitku a pokusil se jí protiargumentací vyvrátit.

První námitka je teologického druhu a Alan Turing říká, že myšlení je něco, k čemu potřebujete duši. Duši rozdává jen Bůh, a proto stoje nikdy myslet nebudou. To je věc, která je opravdu teologická a každý se s ní musíme vypořádat sám. Turing ji víceméně odmítl a tvrdil, že k myšlení duši nepotřebujeme. 

Pojďme tedy shrnout hlavní námitky toho, proč stroje možná nebudou schopny nikdy myslet....

První je teologická a myslím, že je vážnější, než je si spousta materialistů připustit. Další námitku Alan Turing koncipoval z matematického pohledu. Začátek minulého století přinesl ve vědě, v matematice i v informatice takzvané velké negativní výsledky.

Prvním negativním výsledkem pro matematiku bylo ukázání, že matematika není všemocná. Je to tzv. Gödelova věta o neúplnosti, která nám říká, že v jazyce matematiky existují výroky, o kterých matematika nedokáže prohlásit, jestli jsou, nebo nejsou dokazatelné. Tento výrok byl tenkrát pro vědeckou komunitu velký šok, protože byla tendence věřit, že matematika je všemocná.

A stejná věc se odehrála v informatice, kdy právě Alan Turing ukázal, že právě digitální stroje mají své limity a dokážeme je postavit před problémy, na které stroj ze své definice nedokáže odpovědět. Není to tak, že by se zlepšením strojů počítače dokázaly na takovou otázku najít odpověď. Je to tak, že stroje z definice nemohou odpovědět ano, nebo ne. 

V článku jsou uveden pouze vybrané pasáže rozhovoru s P. Krbcem. Jeho celý záznam naleznete výše v textu. 

Zdroj: Zet

 

 

 

 

Kdy budou stroje umět myslet? Otázka na kterou vědci nemají odpověď Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

  1. Z prodejen Interspar se stanou obchody Albert

    Byznys ·

    Společnost Ahold provozující obchody Albert dnes začala s integrací prodejen Interspar do své sítě. Začlenění prodejen bude ukončeno příští rok a Ahold se díky němu má…

  2. Nový trend v oblasti technologií: Internet věcí

    Tech ·

    Chladnička, která si sama objedná doplnění zásob nebo květináč, který vám včas připomene zalít bylinky - to vše jsou příklady takzvaného “internetu věcí“. Ten je podle…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.