K obměně členů politických stran dochází pomalu, politika má mezi lidmi malou prestiž, říká politolog

Počty členů hlavních českých politických stran jsou relativně nízké, vzhledem k roli, jakou tyto strany zastávají na současné politické scéně. Podle politologa Michala Kubáta, který působí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, to odráží nechuť lidí se angažovat v oblasti, která má špatnou pověst a malou prestiž. 

Nejvíce nových členů ze všech českých parlamentních stran v letošním roce přijala Česká strana sociálně demokratická. Do ČSSD letos vstoupilo 1 612 nových členů. Strana celkem eviduje 22 677 straníků.

„Ke generační obměně v českých politických stranách dochází velmi pomalu,“ říká politolog Michal Kubát v rozhovoru pro Studio Zet. „Trochu jiná situace panuje v některých nových stranách, ale v těch tradičních stranách je obměna členské základny velmi opatrná.“

Podle Kubáta ukazuje nechuť veřejnosti vstupovat do politických stran na špatnou pověst, kterou politika v České republice má. Být politikem není pro mnohé prestižním zaměstnáním.

„V praxi vidíme mnoho lidí, kteří mají určité dovednosti a schopnosti, ale raději se angažují v komerční sféře, protože v ní pro sebe najdou lepší uplatnění jak z finančního hlediska, tak z hlediska určité profesní prestiže,“ řekl Kubát.

Počty nových straníků za uplynulý rok

Politické hnutí ANO aktuálně eviduje 2 310 členů. Letos do něj vstoupilo více než 1 290 členů. Do strany tak vstoupilo po ČSSD vůbec nejvíce nových členů.

ODS v letošním roce přijala 616 nových členů. Celkem má 17 895 členů.

„Počet nově podaných žádostí považujeme za velmi dobrý a věříme, že tento trend bude podobný i v příštím roce,“ uvedla mluvčí strany Jana Havelková. 

S jejími slovy souhlasí i Kubát. Ten letošní počet nových členů ODS hodnotí kladně. „V případě ODS to není tak úplně špatný výsledek vzhledem k tomu, v jaké krizi se tato strana nachází. To je i s ohledem na to, jak stále nejasnou má před sebou budoucnost,“ soudí Kubát.

Do KDU-ČSL, která celkově eviduje 28 872 nových členů, v letošním roce vstoupilo zhruba 500 nových členů.

„Vážíme si každého člena. V době, kdy obecně klesá zájem a důvěra v politické strany, jsme rádi, že KDU-ČSL je pro mnoho občanů volbou," řekl Zet mluvčí strany Václav Pláteník. „Že členů do konce roku bude i více je určitě optimistickým výsledkem.“ Podle Pláteníka lze k téměř třiceti tisicům straníků připočítat ještě stovky členů stranických mládežnických organizací, jako jsou Mladí křesťanští demokraté a Mladí lidovci.

Do TOP 09 k letošnímu 17. prosinci vstoupilo takřka necelých 400 nových členů. Strana přitom celkem eviduje 3 575 členů.

„Počet členů strany TOP 09 i její letošní přírůstek je velmi malý vzhledem k tomu, jakou roli TOP 09 hraje v české politice. Ale ten problém je obecný, protože všechny tuzemské politické strany mají velmi malou členskou základnu,“ komentuje situaci v TOP 09 Kubát.

 

Úsvit přímé demokracie

Podle mluvčího hnutí Úsvit přímé demokracie Jana Zilvara nelze v případě tohoto hnutí mluvit o klasické členské základně, jako mají ostatní parlamentní strany. Hnutí má devět členů a nepřibírá nové.

Strana ale pracuje na změnách stanov, aby mohla nové členy přijímat v budoucnosti, řekl Zilvar. 

Zilvar sdělil, že v rámci hnutí v tuto chvíli funguje 38členné rozšířené grémium příznivců, poslanců a regionálních koordinátorů. Zájemci o členství v hnutí Úsvit se podle něj mohou zapojit do práce pro stranu v rámci jejich regionálních struktur. Formálními členy se mohou stát avšak po schválení úprav stanov ministerstvem vnitra.

„To, že Úsvit stále neumožňuje lidem, aby do něj mohli vstoupit, je naprosto skandální,“ řekl Kubát. „Stanovy této strany neobsahují žádnou proceduru vstupu, což připomíná nikoli klasickou stranu, ale spíše jen velmi omezenou skupinku lidí pohybující se kolem svého vůdce.“

Kubát říká, že i tyto okolnosti by mělo zohledňovat Ministerstvo vnitra při registraci nových politických subjektů, protože ústava i zákon o politických stranách předpokládají, že strany mají být demokratické.

„V případě Úsvitu a jeho přístupu k zájemcům o členství tak nemůže být o demokracii ani řeč. Mám za to, že Ministerstvo vnitra při registraci nových politických stran postupuje skutečně velmi laxně,“ dodává Kubát.

Kubát zdůrazňuje, že ani Ústava ani zákon o politických stranách neznají rozdíl mezi politickou stranou a hnutím.

Sympatizanti a volič, spíše než straníci

Současným trendem, zejména u nových stran, je podle Kubáta snaha získat co nejvíce voličů a sympatizantů, než budovat široké členské základny. Tomu odpovídá i častá protistranická rétorika lídrů nově vznikajících stran. Klasickým příkladem podle Kubáta je hnutí ANO Andreje Babiše.

„Velká členská základna pro nové typy stran je dle mého názoru přítěží, protože se o členy musejí starat, musejí pro ně vytvářet organizační zázemí,“ řekl politolog Kubát. „To je nákladné, takže pro tento typ stran je vždy lepší získávat voliče, protože voliči jim přináší veřejné funkce.“

 

 

K obměně členů politických stran dochází pomalu, politika má mezi lidmi malou prestiž, říká politolog Foto: shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.