Hluboké vrty jako nová varianta pro uložení jaderného odpadu budou měřit až pět kilometrů

Vědci ze Sheffieldské univerzity v Anglii navrhují ukládat jaderný odpad do hlubokých podzemních vrtů. Podle nich půjde o technicky levné, rychlé a oproti klasickým hlubinným úložištím méně náročně řešení. Jejich testování má proběhnout v příštím roce na území Spojených států amerických. Jaderný odpad by se pak ukládal do hloubky tří až pěti kilometrů pod zemským povrchem. Na rádiu ZET o nové metodě úložiště jaderného odpadu hovořil odborník na geologická úložiště vyhořelého jaderného paliva z České geologické služby působícím také na Karlově univerzitě v Praze a Technické univerzitě v Liberci profesor Tomáš Pačes. 

„Představa těch hlubokých vrtů je taková, že by dosáhly hloubky tří až pěti kilometrů a  palivo by se přeskupilo do speciálních kontejnerů, které by se jako korálky spustily do hloubky tří až pěti kilometrů. Tam by byly mezi sebou utěsněny zátkami z jílu, bentonitu a betonu,“ řekl Pačes.

Po uplynutí určité doby by se vrty zcela utěsnily. Nejvhodnější místa k uskutečnění hlubokých vrtů jsou v místech s nejsilnější zemskou kůrou a s nejmenším tepelným tokem z nitra země k povrchu. Tam se totiž vyskytují chladné horniny.

„Taková místa jsou v takzvaném moldanubikum, což je geologická struktura, která je dejme tomu na západ od Třebíče. Domnívám se, že v těch hloubkách nezáleží tolik na geologii. Myslím si, že by to šlo uložit třeba poblíž  elektráren, takže by transport toho vyhořelého paliva mohl být mnohem méně náročný,“ uvedl Pačes na rádiu ZET.

Pačes hovoří o tom, že existuje minimální šance rozpadu kontejnerů uložených v hlubokých vrtech. Měly by tomu zamezit jílové obaly a různá inženýrská opatření. Další výhoda hlubokých vrtů spočívá v tom, že v hloubkách pěti kilometrů pod povrchem jsou velmi slané a těžké fosilní vody. „To jsou solanky, které tam přežívají často miliony let a ty jsou těžší než podzemní voda. Nikdy za tu dobu se tedy nedostaly k povrchu,“ sdělil Pačes.

Tato slaná voda vytváří takzvanou chlorosféru, která by zamezila v případě rozpadu kontejnerů únik radioaktivního odpadu do biosféry.

Radioaktivní odpad z jaderných elektráren se pro člověka podle Pačese stane neškodným po uplynutí stovky až pěti tisíců let. Po dovršení tohoto časového úseku se palivo rozpadne do takové míry, že nebude škodlivým pro lidský organismus.  

Jaderné elektrárny v současnosti uchovávají na svých pozemcích ve speciálních nádržích vyhořelé palivo, které uvnitř chladne. Po úplném vychladnutí, jež trvá zhruba 30 - 40 let, lze poté uvažovat o hlubokém nebo hlubinném úložišti.  

Pačes uvádí, že v současné době se sleduje situace ve Švédsku a Finsku, kde se začíná budovat plošné úložiště hluboké asi 500 nebo 600 metrů. Šlo by v podstatě o důlní řešení, jehož funkce je ověřená. Podle Pačese se také hledají vhodné lokality pro obdobné úložiště v České republice. Nad jeho skutečnou realizací se začne uvažovat poté, jestliže se ukáže testování hlubokých vrtů v USA jako příliš komplikované řešení.  

Profesor Pačes poslal dodatečně odpověď na otázku ohledně vynášení jaderného odpadu do vesmíru. Podle jeho slov se jednalo o jednu z představ, která měla vyřešit likvidaci vyhořelého jaderného paliva.

„Druhou takovou představou bylo, že by se vyhořelé palivo uložilo do hlubokomořských příkopů, kam se velmi pomalu podsouvají mořské sedimenty na dně pod kontinenty a tím by se po mnoha milionech let radioaktivní odpad zcela roztavil pod kontinentální kůrou,“ informoval Pačes.

Podle jeho slov se ale v současnosti o takových možnostech neuvažuje. Domnívá se také, že šlo o mnohem rizikovější a nákladnější metody proti konceptu uložení hornin do bezpečné hloubky.

 

Článek obsahuje pouze úryvky z rozhovoru s profesorem Tomášem Pačesem. Celý rozhovor odvysílaný na rádiu ZET si můžete poslechnout v playeru výše. 

 

Zdroj: ZET 

Hluboké vrty jako nová varianta pro uložení jaderného odpadu budou měřit až pět kilometrů Foto: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.