EU opouští hlubší integraci, chce zabránit odchodu Velké Británie

Evropská unie včera oficiálně upustila od základního principu, který vycházel z toho, že všichni její členové směřují k užší integraci. Stále ovšem není jisté, jestli to bude stačit na to, aby premiér David Cameron vyhrál referendum o setrvání Británie v EU. To se může přitom uskutečnit už v červnu. Nejistoty vycházejí z nepřátelství k unii v jeho Konzervativní straně a na znepokojení společnosti s ohledem na uprchlickou krizi.

Návrh dohody projednaný představiteli EU s cílem udržet Británii v bloku 28 států poprvé připouští, že některé země nesdílejí tento cíl, který je v Římské smlouvě z roku 1957 a který hovoří o „stále užší unii“. Některé země tak možná v politické integraci nikdy nepokročí.

Právně závazný text vyžadující souhlas lídrů EU říká, že odkazy v zakládajících unijních smlouvách na stále bližší unii mezi evropskými národy „nenutí všechny členské státy, aby usilovaly o společnou destinaci“. Jinak řečeno, členské státy už nadále nebudou muset objednávat celé menu nabízené restaurací předsedy Evropské komise Jeana-Claudea Junckera, ale bude jim přiznáno právo si vybrat, co chtějí.

Text jasně ukazuje budoucí změnu struktury EU směrem k dvouúrovňovému či trojúrovňovému systému, v němž 19 států eurozóny bude předurčeno k hlubší politické a ekonomické integraci, i když ostatní zůstanou stranou.

Až dosud Brusel ortodoxně zastával názor, že všichni členové „dvourychlostní Evropy“ se budou nakonec účastnit všech unijních rozhodnutí, ale dospějí k tomu svým vlastním tempem.

Británie je již nejvíce svébytným ze všech členů EU. Rozhodla se nepřijmout euro a schengenskou zónu volného pohybu osob. Účastní se jen justiční a policejní spolupráce, a to na principu „a la carte“, podotýká agentura Reuters.

Představitelé EU se snaží zabránit tomu, aby podmínky nabídnuté Británii způsobily, že totéž budou žádat i ostatní, například Polsko. Aby se tedy nesnažili ustoupit od již existujících závazků.

Polsko, Maďarsko, Česká republika, Rumunsko a Bulharsko se zavázaly ve svých přístupových smlouvách k EU, že zavedou jednotnou měnu, až splní požadovaná ekonomická kritéria. Většina z nich ale od dluhové krize eurozóny přípravu zastavila.

Na žádost Británie text připouští, že „euro jako svou měnu nemají všechny členské státy“. Ale text se současně snaží nepodkopat povinnost ostatních se připojit. Nová euroskeptická vláda ve Varšavě již řekla, že za svého čtyřletého mandátu euro zavést nehodlá.

Cameron získal ústupky v řadě požadavků, od vyšší váhy pro národní parlamenty, přes odmítání sociálních dávek pro nově příchozí migranty z EU do Británie, až po postup, který ztíží členům eurozóny přehlasovávat ostatní země.

Avšak zapřisáhlí euroskeptici předem balíček zavrhli jako nedostatečný a příliš slabý například k tomu, aby obnovil státní kontrolu nad imigrací. I někteří zastánci členství v EU řekli, že dohoda nevytvořila žádná nová práva či omezení.

„V textu není nic, co by zásadně upravovalo pravidla a zákony EU, ať už platí pro Británii či jakoukoli jinou zemi,“ řekl bývalý britský státní tajemník pro evropské záležitosti Denis MacShane z opoziční Labouristické strany. Například v otázce rozhodovacího procesu tomuto silně proevropskému politikovi nevyhovuje, že britská poslanecká sněmovna nemá mít právo vetovat návrhy EU, ale vždy hledat potřebný počet dalších národních parlamentů k získání potřebné většiny.

 

 

Zdroj: ČTK

EU opouští hlubší integraci, chce zabránit odchodu Velké Británie Foto: Frederic Legrand / COMEO Shutterstock.com: Britský premiér David Cameron

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.