Česko se podle WEF musí zlepšit v oblastech infrastruktury, státní správy a politické stability

V letošní Zprávě o globální konkurenceschopnosti Světového ekonomického fóra (WEF) se Česká republika zlepšila poprvé po čtyřech letech propadů. Podle ředitele evropské sekce WEF, Nicholase Davise, musí další zlepšení přijít zejména v oblastech jakými jsou infrastruktura, státní správa a politická stabilita.  

Česká republika se umístila na 37. příčce ze 144 zemí světa. Ve srovnání s loňským rokem došlo ke zlepšení o devět příček.

Zpráva Světového ekonomického fóra každoročně hodnotí makroekonomickou konkurenceschopnost států na základě indikátorů ze dvanácti stanovených oblastí. Jednotlivé pilíře, jak WEF zkoumané oblasti nazývá, nemají ve výsledném hodnocení stejnou váhu.

Zpráva byla prezentována v rámci konference Konkurenceschopnost ČR 2014 18. září v Praze. Konference se účastnili Nicholas Davis, ředitel evropské sekce Světového ekonomického fóra, ředitel společnosti Microsoft pro Evropu Jan Mühlfeit a Hana Machková, ekonomka a rektorka Vysoké školy ekonomické v Praze.

Analytický tým Fakulty mezinárodních vztahů VŠE se podílel na zpracování Zprávy za Českou republiku. Konferenci organizovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu, VŠE, Graduate School of Business a Česká manažerská asociace. 

Situace České republiky podle WEF

Česká republika podle WEF patří do kategorie ekonomik tažených inovacemi. Pro tyto ekonomiky jsou nejzásadnější pilíře vyspělosti podnikatelského prostředí a inovace. Nejmenší váhu v hodnocení mají oblasti jako instituce, infrastruktura, makroekonomické prostředí a základní školství. 

Podle zprávy WEF se na posunu ČR nejvíce podílely následující oblasti:

  • finanční trhy (20 %)
  • makroekonomické prostředí (17 %)
  • základní školství (17 %)
  • vyšší vzdělání (13 %)

I přes výrazný posun v žebříčku konkurenceschopnosti nedosahuje Česká republika svých výsledků z let 2009 - 2010, kdy obsadila 31. příčku. Dlouhodobě se na zhoršení výsledků v minulých letech projevily oblasti jako fungování tržního prostředí, efektivita trhu zboží, finanční trh a efektivita trhu práce. Zejména dlouhodobě kritizovaný rigidní pracovní trh se během krize projevil na zhoršení konkurenceschopnosti. 

Podle Davise z WEF nelze opomenout základ fungování ekonomiky a zaměřit se jen na inovace. „ČR je slabá právě v základech jako jsou infrastruktura, vysoká míra korupce, byrokracie a dlouhodobá politická stabilita,“ dodal. 

 

Srovnání ČR s ostatními ekonomikami

Největší pokrok Česká republika vykazuje v oblastech inovace, vyspělosti podnikatelského prostředí, technologické připravenosti a institucí. Zaostává naopak v množství patentovaných žádostí a v oblasti spolupráce univerzit a průmyslu.  V pilíři instituce je největší slabinou české ekonomiky nedostatečně etické chování firem. 

Problematickými se stávají také oblast vlastnických práv, zaujatost rozhodování vládních úředníků a nízká důvěra veřejnosti v politické představitele. 

 

Cesta ke konkurenceschopnější ekonomice

 

Evropská komise dlouhodobě České republice doporučuje navýšení finančních prostředků (alespoň 3% DPH) do výzkumu a vývoje a zlepšení propojení výzkumných institucí a podniků. Podle Zprávy jsou rozvinuté podnikatelské prostředí a produktivní inovace klíčem k dlouhodobému zvyšování konkurenceschopnosti ČR. 

Podle Davise by Česká republika měla zlepšit spolupráci napříč sektory a měla by se inspirovat zeměmi jako je Finsko, aby zajistila maximální využití svého potenciálu. 

Zdroj: Zpráva o globální konkurenceschopnosti, Konference konkurenceschopnost ČR 2014

Česko se podle WEF musí zlepšit v oblastech infrastruktury, státní správy a politické stability Foto: Ilustrační foto. Zdroj: Shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.