Byznys: Míra inflace loni klesla na nejnižší úroveň od roku 2003

Průměrná míra inflace za loňský rok klesla na 0,4 procenta z předloňských 1,4 procenta. Jde o druhou nejnižší inflaci v historii samostatné České republiky. Nižší byla jen v roce 2003, kdy dosáhla hodnoty 0,1 procenta. Důvodem současného poklesu všeobecné cenové hladiny je podle Českého statistického úřadu zejména vývoj cen pohonných hmot a nepříznivá hospodářská situace v zemích platících eurem.

Vývoj inflace České republice koresponduje s trendem v Eurozóně. Eurostat totiž ve středu oznámil, že inflace Eurozóny se poprvé od roku 2009 dostala do záporných hodnot. Spotřebitelské ceny v zemích, kde se platí eurem, v prosinci meziročně klesly o 0,2 procenta. I v tomto případě hrají podle Eurostatu nejdůležitější roli klesající ceny energií. 

Česká měna poté po šesti letech oslabila na úroveň 28 korun za euro, naposledy byla za víc než 28 korun v únoru 2009. Dnes kolem 11:00 stálo euro 28,07 korun.

"Inflace zůstane velmi nízká i v dalších měsících díky kombinaci levné ropy, ruských sankcí a dobré úrody. Dále budeme dovážet deflaci z eurozóny, takže pokles cenové hladiny pod nulovou hranici je reálný," uvedla Eva Zamrazilová z České bankovní asociace.  

Obavy z deflace a cenové nestability přitom byly jedním z hlavních argumentů České národní banky pro spuštění intervencí proti koruně v listopadu 2013. ČNB tehdy utratila 200 miliard korun za nákup deviz, aby srazila kurz koruny pod hodnotu 27 korun za euro. Centrální banka zároveň oznámila, že bude intervenovat tak dlouho, dokud nezajistí návrat inflace ke svému inflačnímu cíli, který činí 2 %.

 

Nezaměstnanost v prosinci vzrostla na 7,5 % s koncem sezónních prací

Nezaměstnanost v České republice v prosinci stpupla na 7,5 procenta z listopadových 7,1 procenta, kvůli úbytku sezónních prací. Bez práce bylo na konci roku 541.914 lidí, což je o 24.406 víc než o měsíc dříve. Uvedl to dnes Úřad práce.  Oproti prosinci 2013 je ale nezaměstnaných méně, tehdy jejich podíl tvořil 8,2 procenta.

V nadcházejících měsících by podle Úřadu práce mohla nezaměstnanost ještě mírně vzrůst, ale s největší pravděpodobností se nedostane na loňské hodnoty. Se zahájením sezonních prací by pak prý mohla začít zase klesat.

„Jediným důvodem zvýšení počtu lidí bez práce bylo ukončení sezónních prací, trvalá pracovní místa nadále vznikala,“ uvedl analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Pracovní trh loni přitom podle analytika společnosti Akcenta Miroslava Nováka prošel výrazným oživením. To se projevilo zvýšeným počtem pracovních příležitostí, poklesem počtu nezaměstnaných, a tím pádem poklesem míry nezaměstnanosti.

 

Ze světa

Evropská měna klesla na nové devítileté minimum

Euro se propadlo na nové devítileté minimum pod 1,18 dolaru za euro. K poklesu přispívá politická nejistota spojená s blížícími se předčasnými parlamentními volbami v Řecku i příznivý vývoj nezaměstnanosti v USA. Investoři očekávají, že Evropská centrální banka (ECB) v brzké době přikročí ke kvantitativnímu uvolňování měnové politiky, tedy k rozsáhlým nákupům státních dluhopisů.

Statistický úřad Eurostat ve středu oznámil, že spotřebitelské ceny v eurozóně v prosinci meziročně klesly o 0,2 procenta. Eurozóna se tak poprvé od roku 2009 dostala do deflace, což podpořilo očekávání, že ECB na svém zasedání 22. ledna ohlásí nákupy státních dluhopisů. Vyhlídky na nová stimulační opatření ECB podpořila rovněž dnešní zpráva o listopadovém poklesu průmyslových zakázek v Německu.

K oslabení eura přispívají také příznivé statistické zprávy z USA. Počet nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti v USA v uplynulém týdnu dále klesl. V pátek budou zveřejněné údaje o prosincové nezaměstnanosti, které by dále mohly dolar posílit. Analytici očekávají, že v prosinci vzniklo v USA 240.000 nových pracovních míst.

 

Americká armáda chce uzavřít 15 základen v Evropě, důvodem jsou rozpočtové škrty

Spojené státy se v rámci rozpočtových škrtů chystají v Evropě uzavřít 15 armádních základen a středisek. Dnes to oznámilo americké ministerstvo obrany.Podle agentury Reuters se tyto změny nejvíce dotknout Británie, Německa a Portugalska. Změny, jak upozornila agentura, přichází v době napjatých vztahů mezi Ruskem a NATO. Moskva čelí kritice Západu za loňskou anexi Krymu a za přístup ke krizi na Ukrajině.

Nejcitelněji změny podle Reuters pocítí Británie, kde Američané odejdou ze základny královského letectva v Mildenhallu. V následujících letech se ze základny postupně stáhne 3200 vojáků s rodinami. Opuštění této základny, které se nečeká před rokem 2019, bude částečně nahrazeno rozšířením působnosti v Lackenheath, kam naopak Američané vyšlou 1200 vojáků a dvě letky strojů F-35. Z Británie tak nicméně odejde 2000 amerických vojáků.

V případě Německa se podle serveru  spiegel.de počítá s uzavřením letecké základny Spangdahlem, jejíž osazenstvo se přesune do Itálie. Zavřeny by rovněž měly být kasárny v bavorském Ansbachu.

Ze základny Lajes Field na portugalských Azorech se má stáhnout asi 500 amerických vojáků.

 

 

Zdroj: ČTK

Byznys: Míra inflace loni klesla na nejnižší úroveň od roku 2003 Foto: shutterstock.com

reklama

Další články

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.