Aktualizováno: V otázce povinného očkování dětí se neshodnou ani lékaři

Pozměňovací návrh k novele zákona o ochraně veřejného zdraví rozděluje nejen zákonodárce i lékaře do dvou názorových táborů. Bodem, který vyvolává řadu diskuzí je očkování. Stát by totiž měl podle návrhu nést zodpovědnost za vážné poškození dětí očkováním. Zákon by navíc měl umožnit očkování dětí podle individuálního plánu. Ve Studiu Zet o svém pohledu na vakcinaci dětí mluvila praktická lékařka a autorka publikace Očkování, jeho účinky následky a jejich léčba Ludmila Eleková a vedoucí lékař Očkovacího centra na poliklinice v Ostravě Rastislav Maďar. 

Mohlo by vás zajímat

„Já nejsem pro zachování současného rozsahu a podmínek a důvody jsou nové vědecké poznatky, které ukazují, že toto schéma, kdy se začíná s očkováním ve dvou měsících (věku dítěte) pro mnoho dětí nemusí být bezpečné,“ říká Eleková, která se odvolává na nedávné výzkumy působení vakcín, konkrétně hliníku v nich obsaženém, o kterém se zjistilo, že je neurotoxický. „U dětí pod 6 měsíců věku může docházet k jeho průniku do mozku s velmi vážnými následky,“ pokračuje Eleková.

Vedoucí lékař Očkovacího centra na poliklinice v Ostravě Rastislav Maďar je naopak toho názoru, že je současné očkovací schéma dobré. Podle něj je na posouzení lékaře aby rozhodl, zda je očkování pro dítě vhodné, nikoli na rodiči. Až na základě rozhodnutí lékaře přichází na řadu individuální plán. V tomto případě se „má uplatnit kolektivní imunita, která spočívá v tom, že dítě neočkované ze zdravotních důvodů bude chráněno očkováním zbytku populace, který může být očkován.“ 

 

Rozhlasový rozhovor s názory lékařů na současnou praxi v oblasti vakcinaci dětí si můžete poslechnout v playeru výše. 

Oba dva lékaři navíc dodali odpovědi k otázkám, na které se v živém vysílání Studia ZET již nedostalo. Přidáváme je tedy na závěr článku:

 

Souhlasíte s relativně nedávným zrušením povinného očkování proti tuberkulóze? (pozn. red. ke zrušení došlo v listopadu 2010)


MUDr. Maďar: Zrušení plošného očkování proti tuberkulóze bylo logickým následkem několika skutečností. Toto rozhodnutí bylo přijato s ohledem na aktuální epidemiologickou situaci a osobně s ním souhlasím. Tuberkulóza je relativně nízce infekční nemoc, která vyžaduje poměrně dlouhou expozici infekčnímu pacientovi. Navíc k onemocnění tuberkulózou dojde v průběhu života jen u malého procenta nakažených. Vakcína, kterou jsme měli k dispozici přitom nechránila proti samotné plicní tuberkulóze, ale jen proti komplikacím a rozsevu původce po těle a byla na rozdíl od ostatních vakcín poměrně reaktogenní tj. její aplikaci se vyskytovaly nežádoucí účinky častěji než u jiných očkovacích látek. To vedlo k nutnosti oddalovat další očkování moderními vakcínami proti nemocem, u kterých prevence je v ČR mnohem potřebnější a důležitější.

 

MUDr. Eleková: Souhlasím, mělo se to udělat už dávno. Velká studie WHO provedená v 70. letech v Indii zjistila, že toto očkování nemělo vliv na výskyt TBC. U nás bylo zrušeno proto, že docházelo k úmrtím novorozenců, kteří trpěli vážným imunitním deficitem. Také v poslední době velmi narostl výskyt komplikací – dlouhodobé hnisání v místě vpichu, hnisání uzlin, které si u mnoha dětí vyžádalo chirurgický zákrok a dokonce podávání antituberkulotik.



Může být autismus důsledkem očkování?


MUDr. Maďar: Nikdy neexistoval skutečný vědecký důkaz, že autismus souvisí s očkováním a to i přesto, že to bylo dlouhou dobu předmětem odborného zájmu a cílem mnoha realizovaných vědeckých studií. Za finální vyvrácení vzájemného příčinného vztahu se považuje loňská multicentrická analýza zveřejněná v červnovém čísle prestižního vědeckého časopisu Vaccine zahrnující 1,3 miliónu dětí. Jejím jednoznačným závěrem je, že očkování nezpůsobuje nejen autismus ale ani poruchu autistického spektra. Výskyt autismu je stejný i v komunitách, které očkování například z náboženských důvodů odmítají. Nižší výskyt autismu je naproti tomu oficiálně v zemích, které sice očkují stejně jako u nás, ale nemají na autismus dostatek odborníků. Stačí se nakonec zeptat odborníků, kteří se dětem s touto diagnózou věnují, jak zásadně se změnila diagnostická kritéria. Tuto diagnózu dnes získávají i takové děti, které by před 20 lety za autistické považovány nebyly.

 

MUDr. Eleková: Může. Sama mám k dispozici zprávy z nemocnice od vícero dětí, které prodělaly po očkování akutní reakci s následnou encefalopatií projevující se jako mozečkový syndrom a „autistický“ regres ve vývoji. Po zevrubném vyšetření, vyloučení genetických, metabolických onemocnění a jiných možných příčin byla vyslovena diagnóza postvakcinační encefalopatie. Pracoviště, která tuto diagnózu vyslovila, jsou vesměs dětské neurologie fakultních nemocnic nebo očkovací centra. V USA tyto případy odškodňují, rozsudky lze najít na internetu. Autistické dítě po očkování nedávno odškodnil také italský soud apod. Existuje rozsáhlá vědecká literatura, která popisuje patologické mechanismy, které vedou k projevům postvakcinační encefalopatie, která je bohužel často včas nerozpoznána a po čase nesprávně označena za „autismus“.

 

Může očkované děti poškodit hliník ve vakcínách?


MUDr. Maďar: Hliníkové soli mají ve vakcínách svůj důležitý pozitivní význam a používají se již dlouhou dobu. Umožňují snížit sílu vakcíny při zachování účinku na imunitní systém, díky čemuž mají moderní očkovací látky méně nežádoucích účinků než před desítkami let. Neexistuje odborně podložený důkaz, že by mohl mít hliník negativní účinky na lidské zdraví v koncentraci obsažené ve vakcínách. Populace dnešních rodičů a prarodičů byla vystavená příjmu hliníku z různých zdrojů mnohem více a alergiemi trpí mnohem méně než děti dnes. Analýza amerického Food and Drug Administration (FDA) v USA (analogie Státního ústavu pro kontrolu léčiv v ČR) ukázala, že množství hliníku ve vakcínách nikdy nepřekročí stanovené limity a to ani pro kojence s nízkou porodní hmotností. Hliník se nachází i v čistě přírodních produktech jako zelenina, čaj nebo bylinky, dostává se do nich z půdy a vody. Je součástí potravinových aditiv, nápojů a přidává se i do některých sýrů. Hliník je dokonce i v nádobí a zejména v kyselém prostředí se z něj může uvolňovat i do jídla. Jinými slovy, hliníku jsme (zejména v jídle a nápojích) exponování celkem běžně a hysterie vyvolaná odpůrci očkování je za současného stavu vědeckých poznatků a zkušeností praxe uměle vyvolaná. Hliník má ve vakcínách své opodstatnění, jeho efekt na lidskou populaci se sleduje již dlouho a bude se analyzovat i nadále. Dlouhodobé sledování je přirozeným standardem u všech vakcín a léků v klinické praxi. Při obrovském počtu aplikovaných dávek za mnoho desetiletí by se příčinná souvislost s jakýmkoli poškozením zdraví už dávno prokázala.

 

MUDr. Eleková: Může a poškozuje. Dovolím si na tomto místě důrazně nesouhlasit s doc. Maďarem, který ve vysílání tvrdil, že jsou hlášeny všechny závažné reakce. To není pravda, sami pracovníci SÚKL (Státní ústav pro kontrolu léčiv, pozn. red.) odhadují podhlášenost v dokumentaci zapsaných reakcí na cca 98 %. Obdobné údaje lze nalézt i v zahraničí. Kromě toho, během posledních let několikanásobně stoupl počet vážných hlášených reakcí, z cca 40 na 500 v loňském roce. Jak by mohlo dojít k tak prudkému vzestupu hlášení, kdyby se odjakživa hlásilo vše, co se hlásit má? Nebo že by se vakcíny staly náhle desetkrát nebezpečnější? Pro ilustraci, co bylo hlášeno podle zpravodaje SÚKL z května 2014. Posuďte sami, jde-li o banality. Hlášené reakce byly: hypotonie, narušení psychomotorického vývoje (!), noční děsy, ztráta řeči (!), hyperkinetický syndrom, třes končetin, opistotonus (křečovité prohýbání dozadu, známka dráždění mozkových plen), atonie, epilepsie(!), záškuby (fascikulace), zástava dechu (!), postimunizační encefalitida (zánět mozku) (!), agranulocytóza (snížení počtu bílých krvinek), zánět kyčelního kloubu, zánět ledvin, zánět mozečku (!), porucha imunitního systému projevující se opakovanými infekcemi, bulózní pemfigoid (vážné potenciálně smrtelné autoimunitní onemocnění), encefalopatie (poškození mozku), lupoidní dermatitida. Bylo-li vloni hlášeno kolem 500 případů, ale předtím dlouhodobě jen desítky případů, jak může někdo tvrdit s jistotou, že se vždy nahlásí vše potřebné? Co když je reálný počet reakcí řádově v tisících?Hliník ve formě imunitního adjuvantu, tedy posilovače imunitní odpovědi na vakcínu, je systematicky zkoumán až v posledních cca 15 letech. V době, kdy se zavádělo plošné očkování, nikdo na světě nevěděl, co hliník ve vakcínách vůbec dělá. Stačilo, že stimuloval tvorbu protilátek, ale o jeho vliv na imunitu jako celek, se nikdo nestaral.  V roce 2011 byl definován syndrom ASIA – autoimunitní syndrom indukovaný adjuvancii. Do nemocí v rámci ASIA syndromu patří i postvakcinační reakce. V posledních letech se konala dvě velká světová sympozia o autoimunitě, Granada 2012 a Nice 2014, kde se široce diskutoval právě hliník jako adjuvant. Přítomní vědci prezentovali výzkum ukazující, jak přesně hliník proniká do mozku, jak přesně vede ke spuštění autoimunity. Jejich poznatky jsou tak závažné, že někteří z nich dokonce doporučují, aby se děti do 6 měsíců věku vůbec neočkovaly vakcínou s hliníkem právě pro jeho neurotoxicitu. Hliník ve vakcínách škodí vícero způsoby. Jednak je v ní obsažen v nanočásticích, které mohou proniknout – a také pronikají – až do neuronů. Hliník účinkuje jako excitotoxin, zvyšuje pohotovost neuronů k výbojům, tedy zvyšuje křečovou pohotovost. Dále působí přes G-proteiny, což jsou signální proteiny na povrchu buňky, jejichž aktivace má dakekosáhlé důsledky pro funkci buňky. Hliník dále aktivuje imunitu nežádoucím způsobem, nevyhnutelným důsledkem aktivace imunity vakcínou za účelem tvorby protilátek je riziko alergie – protilátky se tvoří proti náhodně přítomným alergenům, např. pomocným sloučeninám ve vakcíně, také riziko autoimunity – protilátky se tvoří proti náhodně přítomným porušeným vlastním tkáním. Také je prokázáno, že jakákoli aktivace imunitního systému má vliv na imunitní systém mozku, což v případě vyvíjejícího se mozku malého dítěte naruší jeho vývoj.  Negativní účinky hliníku ve vakcínách jsou v současnosti dostatečně prozkoumány, aby vzbuzovaly obavy. Nepřímým důkazem je i skutečnost, že jsou intenzivně hledány nové vhodné adjuvanty. Kdyby byl hliník bezproblémový, proč by výrobci vakcíny investovali do vývoje nových adjuvantů, když mají k dispozici zaběhnutou technologii? Kdo tvrdí, že hliník ve vakcínách je neškodný, je buď nedostatečně informován, nebo má jiné důvody k takovému tvrzení.

 

Aktualizováno: V otázce povinného očkování dětí se neshodnou ani lékaři Foto: shutterstock.com - ilustrační foto

reklama

Další články

  1. Babiš odmítá rozdělení Ukrajiny na dva státy

    Společnost ·

    Podle vicepremiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše Česko nesouhlasí s rozdělením Ukrajiny na dvě země, protože země v roce 1938 zažila podobnou zkušenost. Odpovědě…

  2. Euro je vůči dolaru nejníže za 11 a půl roku

    Byznys ·

    Jednotná evropská měna se včera propadla na novou nejnižší hodnotu vůči dolaru. Jedno euro se prodávalo za méně než 1,1 dolaru, což je nejméně od září 2003. Jednotná e…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.