20 let od opoziční smlouvy: Státotvorný krok nebo podraz na voliče?

Málokterý krok v novodobé historii české politiky vyvolal tolik protichůdných reakcí jako smlouva, kterou před 20 lety, 9. července 1998, po sněmovních volbách podepsaly ČSSD a ODS. Dokument známý pod názvem opoziční smlouva umožnil existenci menšinové vlády ČSSD Miloše Zemana a na další čtyři roky ovládl politickou scénu v Česku.

Dohoda obou největších stran byla o to překvapivější, že ČSSD a ODS proti sobě vedly ostrou předvolební kampaň. Těsně před volbami dokonce předseda ODS Václav Klaus prohlásil: "Spekulace o tom, že ODS bude po volbách tolerovat menšinovou vládu sociální demokracie, jsou neopodstatněné a nesmyslné."

Přestože vítězem voleb se stala ČSSD, většinu 102 hlasů ve sněmovně získaly společně ODS, KDU-ČSL a Unie svobody (US). Dohoda těchto stran se však ukázala jako nereálná, neboť vztahy na středopravé části politického spektra vážně narušila vládní krize v závěru roku 1997 a rozpad vlády ODS, KDU-ČSL a ODA v čele s předsedou ODS Václavem Klausem. Sama ODS se v té době rozštěpila a část jejích členů založila právě Unii svobody.

Jednáním o sestavení vlády prezident Václav Havel pověřil předsedu ČSSD Miloše Zemana a vzhledem k nulovému koaličnímu potenciálu KSČM se jeho manévrovací prostor zúžil na ODS, KDU-ČSL a Unii svobody. Vstoupit do vlády s ČSSD byli ochotni lidovci, podmiňovali to ale účastí unie. Ta však setrvala na svém předvolebním slibu a spolupráci s ČSSD odmítla.

Nepřehledná situace nakonec vyústila v překvapivé řešení - ČSSD a ODS spolu uzavřely smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí, která se proslavila pod názvem opoziční smlouva. Smlouva umožnila vznik vlády ČSSD a ODS zaručila místa předsedů obou parlamentních komor. Obě strany se také zavázaly, že předloží úpravy ústavy a dalších zákonů a především žádná z nich nebude hlasovat pro vyslovení nedůvěry vládě.

Opoziční smlouva sice umožnila vznik poměrně stabilní vlády, na druhou stranu ale podle řady politologů zablokovala politické prostředí a nastolila v něm nestandardní poměry. Proti smlouvě protestovaly menší strany a také prezident Havel.

Menší strany, které smlouva odsunula mimo sféru politického vlivu, zareagovaly v září 1998 vytvořením čtyřkoalice, v níž se spojily KDU-ČSL, Unie svobody, ODA a DEU. Čtyřkoalice profitovala z negativního pohledu veřejnosti na opoziční smlouvu a patřila k favoritům sněmovních voleb v roce 2002. Na počátku volebního roku se však rozpadla.

Přes občasné neshody a mediální přestřelky mezi oběma partnery vydržela smlouva celé volební období. Pouze v lednu 2000 si ODS vynutila podpis pěti dodatků (tzv. toleranční patent), které se týkaly například státního rozpočtu a změn volebního systému.

Při zpětném bilancování opoziční smlouvy se většina politologů shodla v tom, že na ní vydělala ČSSD. Nesplnila se tak prognóza jednoho z autorů opoziční smlouvy a tehdejšího místopředsedy ODS Miroslava Macka, který prohlásil, že "vzhledem k volebnímu výsledku má Miloš Zeman a ČSSD právo historicky se znemožnit".

Smlouva umožnila ČSSD vládnout bez obav, že jí sněmovna vyjádří nedůvěru. Naopak z pohledu ODS se nepodařilo prosadit dva základní pilíře smlouvy - změnu ústavy a změnu volebního zákona pro volby do Sněmovny. Novelizace ústavy omezovala některé pravomoci prezidenta a posilovala roli stran při formování vlády po volbách. Jednání se však protahovalo tak dlouho, až ČSSD a ODS ztratily ústavní většinu v Senátu.

Ještě větší důraz kladla ODS na změnu volebního zákona, když prosazovala zakomponování výrazně většinových prvků do poměrného systému. Zákon nakonec prošel parlamentem i proti vůli prezidenta, Ústavní soud však hlavní části tohoto zákona zrušil.

Přestože smlouva nebyla časově omezená, po odchodu Miloše Zemana z čela ČSSD v roce 2001 se jeho nástupce Vladimír Špidla od jejího pokračování distancoval. Podle politologů bylo právě odmítnutí opoziční smlouvy jedním z hlavních důvodů, proč v roce 2002 vyhrála volby opět ČSSD.

 

Zdroj: ČTK

20 let od opoziční smlouvy: Státotvorný krok nebo podraz na voliče? Foto: ČTK

reklama

Další články

  1. Jak hodně by se Česko mělo bát obchodní války?

    Společnost ·

    ČR patří mezi nejohroženější ekonomiky v případě vypuknutí světové obchodní války kvůli přílišné závislosti na automobilovém průmyslu a vývoji hospodářství eurozóny, s…

  2. Rakouský kancléř Kurz: ne tvrdému brexitu

    Společnost ·

    Evropská unie a Velká Británie by se měly snažit vyhnout takzvanému tvrdému brexitu, tedy situaci, že Britové na konci března příštího roku opustí EU bez dohody řešící…

Youradiotalk.cz

Web Zet.cz se mění na Youradio talk.

Postupně rozšiřujeme naše zaměření a obsah zpravodajství a přidáváme další funkce. Informace o vysílání rádia ZET najdete na www.radiozet.cz.