Pro přehrání dalších podcastů se prosím registrujte.

Aplikace je ZDARMA. Váš email potřebujeme pouze k tomu, abychom vám mohli vybírat podcasty přesně na míru. Budete moci odebírat podcasty, hledat osobnosti a témata napříč podcasty, aby vám neunikl žádný zajímavý rozhovor.

Vyzkoušejte vaše osobní rádio. Děkujeme, Team Youradio Talk.

Obrázek epizody Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu na světě

Týden ve vědě a výzkumu

Youradio Talk

Zpravodajství

,

Věda a technika

Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu na světě

Obrázek epizody Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu na světě

Poslechněte si podcast

24. 2. 2020

4 min

O epizodě podcastu

Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu na světě

Portál Vědavýzkum.cz vám přináší výběr aktualit z oblasti vědy a výzkumu za uplynulý týden.

Univerzita Karlova a Akademie věd ČR založily nadějný spin-off

Dceřiná společnost Univerzity Karlovy Charles University Innovations Prague a biotechnologický inkubátor Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR i&i Prague založily spin-off společnost, která se bude zabývat vývojem nanotkanin.

Firma s názvem LAM-X se zrodila na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Na základě dlouholeté práce Jiřího Mosingera bude vyvíjet světlem aktivované antimikrobiální materiály, které se vyznačují schopností aktivní obrany proti široké škále patogenů. Zakladatelé věří, že tyto materiály mohou způsobit skutečnou revoluci v ošetřování a hojení ran. Jejich ambicí je nyní nalézt vhodného průmyslového partnera, který uvede společnost LAM-X na světový trh.

Český vědec byl jmenován do vedení největšího vědeckého experimentu na světě

Ředitel Ústavu fyziky plazmatu Akademie věd ČR Radomír Pánek se stal jedním ze dvou místopředsedů správní rady Evropského společného podniku Fusion for Energy. Jeho úkolem je realizovat evropskou část projektu ITER, největšího vědeckého experimentu na světě. Ten má prokázat možnost výroby elektrické energie z termojaderné fúze a umožnit tak vznik monumentálního zařízení na výrobu čisté a téměř nevyčerpatelné energie – takzvaného tokamaku.

Jmenování Pánka, jehož ústav vyvíjí pro projekt několik diagnostických systémů a provozuje také vlastní experimentální toka-mak, lze považovat za uznání toho, že se Česko dostalo v této oblasti výzkumu na velmi vysokou úroveň a že je respektováno lídry v oboru, jako jsou Německo, Velká Británie, Francie a Španělsko.

Optogenetika: Komu patří prvenství za průlomový objev?

Technika nazývaná opto-genetika patří v oblasti neurověd k největším objevům posledních let. Za pomocí kombinace metod optiky a genetiky umožňuje transformovat neurony tak, aby byly citlivé na světlo. Díky tomu může posunout kupředu léčbu slepoty nebo Parkinsonovy nemoci. O jejích autorech, Karlu Deisserothovi a Edu Boydenovi, se spekuluje jako o budoucích kandidátech na Nobelovu cenu. Na základě objevu se jim podařilo získat desítky milionů dolarů na další výzkum i prestižní vědecká ocenění.

Podobný experiment, který jim zajistil slávu, však provedl již o 6 měsíců dříve také jiný vědec - Čuo-Chua Pchan z University v Detroitu. Jeho článek ale nebyl přijat k publikování v časopise Nature. Svůj objev tak alespoň prezentoval na vědecké konferenci, jíž se účastnili i Boyden s Deisserothem. Ti o něm publikovali zanedlouho poté.

Obdobné případy nejsou ve vědeckém světě ojedinělé. Ukazují ale na to, jak problematické je připsat někomu prvenství za vědecký přínos. To je ostatně dlouhodobě vytýkáno i Nobelovým cenám, které bývají uděleny jen několika hlavním představitelům vědeckých týmů, stojících za průlomovými objevy.

Výzkum a vývoj v podnicích působících v klíčových aplikačních odvětvích

Z nedávné analýzy Technologického centra Akademie věd publikované v časopise ERGO vyplývá, že české výdaje na výzkum v podnikatelském sektoru výrazně rostou. V uplynulých deseti letech se téměř zdvojnásobily. V rámci jednotlivých odvětví se nejvíce investovalo zejména do výzkumu a vývoje pokročilých strojů a technologií, digitálních technologií a elektrotechniky a dopravních prostředků.

Analýza také ukazuje, že nejvíce do výzkumu investují firmy pod zahraniční kontrolou, které tvoří páteř českého hospodářství v oblastech jako automobilový průmysl, elektronika, léčiva a biotechnologie. Domácí podniky dominují spíše v odvětvích s nižší technologickou náročností jako hutnictví, průmyslová chemie nebo zemědělství. Výdaje na výzkum v podnicích pod zahraniční kontrolou rostou daleko rychleji než v domácích podnicích. Ty přitom výrazně více využívají přímou veřejnou podporu výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu.

Více se o jednotlivých tématech dočtete na portále Vědavýzkum.c